Tento příběh se začal odehrávat daleko dřív, než skutečně začal. Vše se začalo odehrávat na dovolené v Řecku na ostrově Korfu v roce 2009. Naše společná druhá dovolená, která se nesla v duchu chudých studentů. Dlouhá cesta autobusem a krásné ubytování nedaleko moře vůbec nenasvědčovalo tomu, že zde se zrodí nápad a sen vyrazit do Thajska. Ještě nám však chybí jeden hlavní činitel a to naše sousedka ze sousedního balkonu, která nám vyprávěla své cestovatelské zážitky při večerech nad sklenkou dobrého řeckého vína. Nejvíce však povídala o Thajsku. Říkala, že je to ráj pro mladé a nenáročné lidi s batohem na zádech, tak zvané batůžkáře. Povídala, jak je tam levně a o úžasných lidech Thajcích. Lákala nás, ať tam vyrazíme co nejdříve, než tam bude moc turistů, kteří krásná a jedinečná místa svojí přítomností zničí. V tu chvíli jsme si pomysleli, co my chudí studenti bychom tam dělali, když nemáme ani na letenku do Řecka. Stále jsme v hlavě však myšlenku nosili a obzvláště Zuzka si vytyčila Thajsko jako svůj sen.
Uplynulo hodně času a my jsme se vzali, začali jsme pracovat na plný úvazek a na účtech se nám nashromáždil dostatek peněz, abychom mohli začít uvažovat o našem snu. A tak začalo zjišťování informací ohledně toho nejdůležitějšího a to letenek. Nejlepší při výběru letenek je skyscener.com, ale nakonec přes tyto stránky jsme se dostali k serveru pelikan.cz, kde jsme letenky nakonec koupili. Den co den jsme koukali na ceny letenek, až jsme nakonec podlehli obavě, že už lepší nebudou a koupili si zpáteční letenku od společnosti UIA z Prahy do Bangkoku přes Kiev. Měli jsme menší problémy se zaplacením letenek, ale nakonec jsme se mohli již téměř se čtyř a půl měsíčním předstihem na tři týdny thajského života těšit a to od 1. 3. 2014.
Thajsko
Celí šťastní jsme začali u kamarádů, kteří v Thajsku již jako batůžkáři byli, pátrat po informacích, co tam navštívit a hlavně jak řešit dopravu a ubytování po Thajsku. Kamarádů, kteří již v Thajsku byli, jsme pár měli a tak nebylo těžké informace získat. Další informace nám poskytl průvodce po Thajsku, kterým nás obdaroval Ježíšek. Průvodce jsme si začali hned jeden druhému předčítat a hned se nám také v hlavě začal rodit náš plán cesty po Thajsku. Bohužel čím jsme byli dále v průvodci, tím více jsme museli plány redukovat :D. Za 3 týdny se bohužel Thajsko celé procestovat nedá. Tři měsíce, to už by se dalo něco zvládnout, ale takovýto vysněný čas jsme neměli a tak musela přijít zmíněná redukce plánu.
Začali jsme řešit také očkování. Zuzka moc nechtěla, jelikož jehly moc nemá v oblibě a tak jsme se nakonec rozhodli, že to bez očkování proti břišnímu tyfu a žloutence zvládneme, a to i na základě ujištění od mnoha cestovatelů, že to není nutné. Ani antimalarika jsme neřešili a to z toho důvodu, že riziko je minimální a to pouze v některých oblastech. Co jsme si ale koupili, tak to byl repelent se složkou deeth o obsahu 50 %, což úplně stačí. Samozřejmě jsme se vybavili proti dalším nemocem a možným zraněním, ale to je vždy klasická lékárnička, kterou vozíme všude. Přibyly už jen léky proti bolesti žaludku jako např. smecta a širokospektrální antibiotika. Mimo klasické vybavení, které používáme téměř všude a vždy, jsme si pořídili větruvzdornou vložku do spacáku a to kvůli komárům a případnému nevlídnému ubytování, ale teď už víme, že to úplně ta nutná výbava není. Vlídné ubytování naleznete všude. Dále jsme si koupili potravinovou fólii pro obalení našich batohů a to jak na cestu tam, tak také zpět.
Thajská vlajka
A tak vybaveni do Thajska jsme už jen řešili aktuální situaci na Ukrajině a v Thajsku. V obou zemích byly nepokoje doprovázené mrtvými na obou stranách. Ukrajina nás hlavně zajímala z důvodu pouze letového provozu, protože dvou hodinový přestup nám stejně neumožňoval žádnou návštěvu Kieva a okolí.
To Thajsko bylo něco jiného. Protesty v Bangkoku blokovaly většinu důležitých křižovatek a tak doprava byla omezena. Jistily to samozřejmě taxíky, ale my samozřejmě chtěli vyzkoušet i jejich MHD. Nakonec jsme si zjistili, že Thajci protestují již několik let a hlavně pokojně a když je problém, tak prostě vyhlásí armáda stanné právo a v zemi je klid. Thajci jsou prostě rozumní a jako buddhisté nemají násilí v krvi. A tak už jen zbývalo vyrazit natěšeni na naši první batůžkařskou misi.
Konankr
Jsem obyčejný ženatý kluk, který se věnuje organizaci výletů všeho druhu a je pro každou srandu. Věnuji se Geocachiungu od roku 2011 a mými koníčky jsou hlavně organizování sportovně turistických akcí a psaní cestopisů z cest, dále poté cyklistika, treky na horách, běhání, posilovna, plavání, příroda, zvířata a pouštění se do bláznivin typu - prolézání kanálů v Praze, absolvování Spartan race a obecně překonáváním sám sebe. Jinými slovy prostě Outdoor. Člověk nemá sedět doma na zadku u televize, či se poflakovat po hospodách, či užívat si luxusu na úkor poznání života okolo sebe. Je důležité se nebát a vystoupit z komfortní zóny, protože až tam začíná život.
Follow Me:
Napsat komentář