Jednodenní výlety
Vše tentokrát začalo u mě. Po sérii přislíbení několika zájemců se nakonec na závod do Liberce 2.5.2015 vypravilo 5 závodníků. Miška s Vladem, Julča, Honza a já. Julča ještě sehnala tři závodníky, z kterých se nakonec až na závodě vyklubali jen dva. Přidali jsme se jako minule k týmu Hoplitů, díky nimž jsme opět ušetřili na startovném, že nás to stálo „pouze“ asi 700 Kč. Ve slevě byly započítány i slevy jednotlivců. Číst dále
Vše začíná hrozně nevinně: „pojď semnou na výlet“… Já, starý dobrák, si říkám, nenechám ho v tom. Ptám se, kam to půjdeme a jak daleko. Odpověď byla jasná: „KRAKONOŠOVA STOVKA“ a bude to daleko… 🙂 Číst dále
Vše začalo návštěvou Zuzčiny tety a strejdy v Třinci. Příjezd vlakem a bohaté přivítání jak vřelostí, tak také objemem výborného jídla. Bylo by však divné, kdybychom jen seděli na zadku a nic nepodnikli, ostatně jako celá rodina Hudcovských, která chození po horách také miluje. Hned jsme samozřejmě dostali řadu návrhů, kam vyrazit. První výlet z Třince směřoval k nejvyšší hoře Slezských Beskyd a to na Velkou Čantoryji. Původně však chtěla Zuzka jen na Jahodnou, ale to by bylo doopravdy málo :D.
Vše začalo výletem na Moravu za babičkou a dědou do Postřelmůvku, odkud jsme vyráželi na výlety. Nejprve jsme v pátek navštívili s neúplnou rodinkou, tetou a strejdou, námi všem známé vinařství Minařík v Blatničce, kde nás opět přivítali nepřipraveni, ale o to bylo lepší, že jsme poznali celou rodinu Minaříků. Náš nákup čítal okolo 50 L vína a tak jsme obdrželi i jako bonus čerstvé červené hrozny z vinice. Byly nádherně šťavnaté. Za popíjení burčáku a papání hroznů jsme vyrazili za známým panem Pomajbíkem do Vápenek, kde již zpoza Velké Javoriny kouká Slovensko. Opět jako vždy, i když ohlášení, jsme zase byli mylně vnímání jako jiní pražáci. Nakonec to ale pan Pomajbík pochopil a mohli jsme tak nahlédnout do jeho velké komory lemované policemi s nejrůznějším tvrdým alkoholem z celého světa. Dokonce nám dal i něco dobrého ochutnat.
Jednoho chladného dne nám na facebooku přišla pozvánka od Markéty na akci Tepfaktor. V první chvíli jsme vůbec nevěděli, o co se jedná, ale jako správná organizátorka přiložila Markéta k akci odkaz na stránky, které celý název vysvětlují.
Dlouho jsem uvažoval, kam vyrazit na kešky, kde by bylo hezky a hlavně kešek bylo hodně. Brouzdání po mapě nakonec skončilo v oblasti mezi Žabonosami a Zásmukami. Výlet byl naplánovaný na sobotu 6.10.2012 za krásného počasí, které hlásili ve všech médiích. Moc jsem toho o této oblasti moc nevěděl a tak mě čekalo veliké překvapení. Číst dále
V pátek 25. 5. 2012 jsme si s Křupinkou udělali volno a odjeli na chatu do Stříbrné Skalice. Křupinka ještě nevěděla, jaký jsem měl na ten den plán a tak byla v očekávání. Během rozhovoru při snídani najednou vynesla nevinnou otázku: „my pojedeme vlakem?“. A bylo to jasné, musel jsem s pravdou ven. Na dnešní den je naplánován výlet posázavským Pacifikem na Český Šternberk. Číst dále
Vše začalo emailem Kláry, která výlet organizovala. V emailu byl zmíněn krásný víkend, který nás všechny v Česku čekal a nápad vyrazit v menší skupince do Svatého Jana pod Skalou. Výlet se zamlouval Vojtovi (tomu se výlet musel zamlouvat :D), Mišce s Vladem, mně se Zuzkou a Davidovi. O času odjezdu jsme se dozvěděli asi v 23:00 den před odjezdem na výlet – po dohodě mezi Klárou, Vojtou, Miškou a Vladem na plese.
Na tuto kešku mám už zálusk dlouho a to nejen díky vyprávění kolegy z práce, že je to fakt dobrodružný a trochu i nebezpečný, když fouká silný vítr. Ropakuv sen III aneb nuclear rock je prostě keška, která stojí za to. Dnes 24.2.2012 se udělalo krásně tak konečně po roce jsem se odvážil. Číst dále