Již 4. ročník Pecáckého železňáka přilákal letos velké množství závodníků. Letos jsme nemohli opět chybět ani my – Postopáci. Tentokrát ve složení Vlado, Vojta, Tesi, Erika a já jako zástupci ostřílených mazáků tohoto závodu, dále nás letos doplnila mladá krev Jirka, Puštík, Honza, Mazel, Jindra a Miška. S ubytováním byl trošku problém, ale nakonec jsme se rozmístili v Chodově u pana Ledviny a na zámku v Trhanově.
Letos došlo k novince a to k přihlašování přes elektronický systém, což, mimo jiné způsobilo naplnění kapacity závodu ještě před samotným startem závodu. Avšak i neregistrovaní našli své místo ve startovní listině. Na poslední chvíli se pár závodníků odhlásilo a tak byli všichni závodníci spokojeni. Dále letos, alespoň pro mě, byl závod ozvláštněn přítomností mé 3 měsíční holčičky Verunky, která mi společně s mojí Zuzkou fandila.
Všichni Postopáci na startu
Před samotným závodem se tu nečekaně i pro samotné závodníky vytvořil velmi početný tzn. Lidl tým :D. Asi tak 6 lidí zde mělo dresy od stejného výrobce Crivit :D. Náhodně složený Lidl tým uvažoval o spolupráci na trati závodu :D, nakonec ale zůstalo jen u úsměvů a povzbuzování mezi sebou. Do týmu jsem patřil i já :D. Jako vždy následovala důležitá rozprava o závodě, kterou vedl hlavní organizátor Karel Vohradský. Následně se všichni na kolech přesunuli k rybníku Mlýneček, kde začínal start závod a to z vody.
Nejprve krátká rozplavba v ledové vodě a poté následovala úvaha o taktice. Část Postopáků zvolila strategii ob plavávání první bójky hodně zprava, aby se vyhnula tlačenici na první bójce. Druhá část to vzala v největším chumlu. Před závodem došlo ještě vytvoření první plavecké lajny, která byla nabyta těmi nejlepšími plavci (tedy i dětmi ;).
Před startem
Závod byl odstartován a plavalo se k první bójce. Nakonec jsem zvolil variantu přímo na bójku a myslím, že se taktika vydařila. Můj čas plavání se zlepšil o minutu, což beru jako úspěch. Samozřejmě i tak jsem plaval na chvostu. Přede mě se v plavání dostali Jirka, Honza, Mazel, Miška, Tesi, Erika, i Puštík. Nejlepší čas z nás měl opět Tesi. Jindře ještě před závodem bohužel nebylo dobře a tak po plavání raději závod vzdala, tak jí to snad vyjde příště ;).
Přechod na kolo se díky triatlonovému dresu velmi urychlil a já mohl vyrazit na cyklistickou část stíhat jezdce. Pár se mi jich podařilo předjet, ale také řada z nich předjela i mě. Osobně mě překvapilo, že jsem měl po plavecké část za sebou Vlada a Vojtu. Cyklistická část byla letos bahnitější než loni, což nesvědčilo mému trekingovému kolu. Na asfaltových úsecích jsem měl výhodu, která se ale však velmi rychle ztrácela v bahnitých částech a hlavně ve sjezdech. Ve sjezdech hrála roli také moje myšlenka na to, že se mi nesmí nic stát, abych dovezl svoji rodinku v pořádku zase zpět do Prahy.
Na začátku cyklistické části jsem předjel Mišku a pak díky přetrženému řetězu i Mazla. V první kole mě dojel Vlado a dral se rychle přede mě. Na konci druhého kola, mě dojel Vojta, kterého jsme, však držel zuby nehty hlavně ve stoupáních. Na sjezdech mě Vojta ujížděl. Směrem na Karlovu pomstu jsem se dokonce dostal před Vojtu, ale poslední bahnitá část Karlovy pomsty byla konec pro mé snažení. Musel jsem tlačit. V bahnité Karlově pomstě se mě Vojta už zbavil. Po závodě nový účastníci hodně proklínali Karlovu pomstu, ale ta mazáky naštěstí nepřekvapila. V průběhu cyklistické části se nám ztratila Miška, ještě s jednou závodnicí někde špatně odbočili a zastavili je až traktoristé na cestě. Miška do cíle cyklistické části přijela z jiného konce. Sama věděla, že bude diskvalifikována, ale chtěla alespoň nějak dokončit svůj první triatlon.
V cyklistickém depu jsem měl před sebou mladého klučinu a Vojtu. Řekl jsem si, že se je pokusím doběhnout. JJ ale jen jsem si to řekl, oba dva mě před sebe nepustili ;). Do cíle jsem poté dobíhal na 47. místě, ale za to jako jediný jsem protnul cílovou pásku, kterou mi vytvořila moje žena Zuzka společně s přáteli. Na cílové pásce bylo číslo 30, což charakterizovalo můj doběh do třicetin, které jsem ten den měl ;).
A jsem v cíli
Závod se nesl opět ve skvělé atmosféře plné přátelského povzbuzování a úsměvů, které k této akci patří. Všichni si navzájem svá umístění přáli a opět v cíli zavládla přátelská atmosféra, která vyvrcholila opět u pivka až do hluboké noci.
Konankr
Jsem obyčejný ženatý kluk, který se věnuje organizaci výletů všeho druhu a je pro každou srandu. Věnuji se Geocachiungu od roku 2011 a mými koníčky jsou hlavně organizování sportovně turistických akcí a psaní cestopisů z cest, dále poté cyklistika, treky na horách, běhání, posilovna, plavání, příroda, zvířata a pouštění se do bláznivin typu - prolézání kanálů v Praze, absolvování Spartan race a obecně překonáváním sám sebe. Jinými slovy prostě Outdoor. Člověk nemá sedět doma na zadku u televize, či se poflakovat po hospodách, či užívat si luxusu na úkor poznání života okolo sebe. Je důležité se nebát a vystoupit z komfortní zóny, protože až tam začíná život.
Follow Me:
Napsat komentář