Blatnička
Vše začalo výletem na Moravu za babičkou a dědou do Postřelmůvku, odkud jsme vyráželi na výlety. Nejprve jsme v pátek navštívili s neúplnou rodinkou, tetou a strejdou, námi všem známé vinařství Minařík v Blatničce, kde nás opět přivítali nepřipraveni, ale o to bylo lepší, že jsme poznali celou rodinu Minaříků. Náš nákup čítal okolo 50 L vína a tak jsme obdrželi i jako bonus čerstvé červené hrozny z vinice. Byly nádherně šťavnaté. Za popíjení burčáku a papání hroznů jsme vyrazili za známým panem Pomajbíkem do Vápenek, kde již zpoza Velké Javoriny kouká Slovensko. Opět jako vždy, i když ohlášení, jsme zase byli mylně vnímání jako jiní pražáci. Nakonec to ale pan Pomajbík pochopil a mohli jsme tak nahlédnout do jeho velké komory lemované policemi s nejrůznějším tvrdým alkoholem z celého světa. Dokonce nám dal i něco dobrého ochutnat.
Tento výlet se tak trochu odklonil od našich túr a cyklo výletů. A čím asi? Už sám název napovídá, že se nejedná o žádnou náročnou túru, ani dlouhý cyklo výlet. Tento výlet byl naplánován, jako závěrečné zhodnocení postopáckého roku 2011. Nápad vznikl v mé hlavě a to proto, že jsem si vzpomněl na krásné chvíle, které jsem v této oblasti zažil s mojí širší rodinkou. Proč teda něco podobné neuspořádat pro Postopáky. Už na Beskydy Crossingu 2011 jsme se o tom všichni bavili a dali mi také všichni za pravdu, že je to dobrý nápad. Chtěl jsem navázat na ubytování, ve kterém jsme bydleli s rodinkou ve Velké nad Veličkou. Bohužel prvotní telefonát mě zklamal, jelikož dům, který majitelé pronajímali, už prodali. Nezbylo nic jiného, než pátrat dál. Po chvíli jsem narazil na zajímavou stránku e-chalupy.cz, kde jsem si vytipoval jednu chatu, která vyhovovala naší velké skupině Postopáků. Jednalo se o chatu Kněždub ve stejnojmenné obci Kněždub. A ubytování bylo zajištěno. Kněždub je malebná vesnička, která má řadu velmi známých rodáků. Mezi asi nejznámější patří bratři Úprkové (Joža – malíř a grafik a František – sochař).